Pět let ve vedení Mateřské školy Lhotka!
Rozhovor s ředitelkou Mateřské školy Lhotka Bc. Radanou Buďo Kempovou
Paní ředitelko, od 1. ledna 2021 stojíte v čele Mateřské školy ve Lhotce. Jak byste uplynulých pět let zhodnotila z pohledu vedení školy?
Zpočátku se mi zdálo, že se věci mění velmi pomalu, ale dnes vidím, že škola prošla mnoha změnami a to komplexně jako organizace.
Když jste do funkce nastupovala, měla jste konkrétní představy a cíle. Podařilo se je naplnit? Změnilo se něco zásadně oproti Vašim původním plánům?
Vize, kterou jsem u konkurzu na pozici ředitelky školy obhajovala, se podařila naplnit nad má očekávání. V lednu roku 2023 jsme měli kontrolu z České školní inspekce. A já jsem tehdy řekla paní inspektorce, že jsem přišla z vedení soukromé školy a nevidím důvod, proč by rodiče měli platit nehorázné peníze v soukromé škole za něco, co by mělo být standardem pro školu státní. Tehdy mi odpověděla, že mi teda drží palce, a je zvědavá, jak dlouho to vydržím. A já musím říct, že hlavní pilíře mých představ se mi naplnit daří, ale těžko by to někdo hodnotil, protože když je u nás, nemá srovnání s jinou školou a když je jinde, zase neví, jaké je to u nás…
V čem vidíte největší posun školky za posledních pět let – ať už v oblasti vzdělávání, zázemí, vybavení nebo přístupu k dětem?
V posledních pěti letech jsme zrekonstruovali školní zahradu, vybavili školní jídelnu myčkou a modernějšími stoly, skříněmi. Loni se zdařila rekonstrukce sociálních zařízení pro děti. Velkým úspěchem bylo otevření druhé třídy a navýšení kapacity školy z 28 dětí na 35. Tímto máme možnost ubírat se směrem individuálního vzdělávání, neboť je ve třídách 20 a 15 dětí, což je skvělý počet. Pedagogové sledují nové trendy ve vzdělávání a vše se přizpůsobuje době. Navíc probíhá v obou třídách velmi zdařile inkluzivní vzdělávání, což se děje na mnoha místech, ale ne vždy je to ku prospěchu všech zúčastněných. Změnila se otevřenost školy. Mám pocit, že rodiče i děti zde vstupují rádi, přicházejí konzultovat výchovu a vzdělávání svých dětí. Nevnímám mezi námi konfliktního rodiče a tak je prostředí pro všechny příjemné a bezpečné. Daří se nám nabízet nadstandartní aktivity jako je saunování, plavání, lyžování všem dětem a zachovat při tom individuální přístup, neboť se tyto aktivity dějí v malých skupinách.
Proměnily se podle Vás během těchto let potřeby dětí a očekávání rodičů? Jak na to školka reagovala?
Potřeby dětí se změnily hodně. Téměř každé dítě je v něčem individuální a v určitém směru náročné. Dávno není možné děti zasadit do vývojových tabulek a jsou mezi nimi velké rozdíly, protože jsou velké rozdíly ve výchovných stylech a přístupech dnešních rodičů. Škola spolupracuje s institucemi Pedagogicko-psychologická poradna, Speciálně-pedagogické centrum. Zároveň se nám letos podařilo zprostředkovat depistáž velmi pečlivou paní logopedkou. Na individuální potřeby dětí škola reaguje zvýšenou frekvencí komunikace s rodiči, vzděláváním pedagogů. Rodiče jsou základem toho, že se děti mění. Z pohledu let v praxi, jsou rodiče méně sebevědomí v otázkách výchovy, ale kladou nároky na to, jaká by škola měla být a co by měla děti naučit. Občas rodiče kladou podmínky a neplní základní povinnosti.
Každé období přináší i náročnější chvíle. Co pro Vás bylo během těchto pěti let největší výzvou?
První výzvou bylo dělat průběžně a citlivě změny tak, aby všichni pochopili, že jsem tady od toho, aby se věci nedělaly jako dříve… A přesvědčit je, že to jde i jinak a lépe a důsledně si trvat na svém. I po pěti letech se objevují reakce okolí, které jsou nesouhlasné, např. z pohledu účasti školy na akcích či pořádané akce… Mění se doba, ale i rodiče a tím, že část z nich již nejsou místní čili spádoví, tak nevnímají dění v obci tak zásadně a není pro ně důležité.
Druhou výzvou a ta je stále nesplněna je pro mne naučit se zamknout dveře a nenosit si práci domů.
Jak hodnotíte spolupráci se zřizovatelem – obcí Lhotka? Daří se podle Vás společně naplňovat potřeby školky i místní komunity?
Komunikace se zřizovatelem je výborná, prozatím jsme vždy a ve všem dospěli ke shodě názorů. Aktuálně někteří zřizovatelé bojují s umístěním dětí mladších tří let do školek. Když děti dovrší 3 let během školního roku, měl by jim zřizovatel zajistit místo ve školce. A tím, že jsme otevřeli druhou třídu máme možnost přijímat děti dvouleté a tuto situaci jsme zřizovateli ulehčili. Každopádně – škola i zřizovatel mají stejný záměr – spokojené děti a rodiče, což se pak promítá do dění v obci a pak není důvod, aby nebyla možná spolupráce.
Důležitou roli hraje také pedagogický tým. Jak se Vám daří budovat stabilní kolektiv a jaký význam přikládáte atmosféře na pracovišti?
Při mém nástupu jsme byli ve škole 4 zaměstnanci. Nyní je nás 9. Až neuvěřitelně šťastnou ruku jsem měla při výběru všech zaměstnanců a nemáme žádnou fluktuaci. Na výběrových řízeních mi velmi záleželo právě proto, abychom tvořili společně se dynamicky vyvíjející tým. Na atmosféru na pracovišti kladu velký důraz. Vlastně často říkám, že je to nás malý růžový svět uprostřed toho, co se děje kolem. V práci je mi dobře a chodím sem ráda a je pro mne důležité, aby pocit sounáležitosti měli i ostatní. Často nevědomky dětem předáváme mnoho ze sebe právě sociální nápodobou a tak se chovám k ostatním tak, jak bych si přála, aby se oni chovali ke mne. A věřím tomu, že co vysíláte, to se vám vrací.
Spolupracuje školka i s dalšími organizacemi nebo se aktivně zapojuje do života obce? Můžete zmínit konkrétní příklady?
Spolupráce probíhá s Klubem žen, Klubem seniorů, Sborem dobrovolných hasičů.
Na co jste jako ředitelka nejvíce hrdá? Je něco, co považujete za milník Vašeho působení?
Velkou událostí pro mne bylo navýšení kapacity školy a otevření druhé třídy. Optimalizuje se tím chod celé organizace – ať už využití budovy školy nebo širší pedagogický tým, který je schopen se zastoupit a také vyšší úvazky pro provozní zaměstnance. Tento krok měl mnoho skrytých důsledků, které nejsou vidět. A stál mě mnoho úsilí.
Jaké jsou Vaše priority a plány do dalších let? Kam byste chtěla MŠ Lhotka dále posunout?
Určitě bych i nadále ráda měla kvalitní a spokojený pracovní tým, který sdílí mou vizi a podílí se na chodu školy. A přestože se všude mluví o poklesu porodnosti, tak bych ráda naplňovala kapacitu školy. Nyní máme 35 % dojíždějících dětí z okolí – Čeladná, Nová Ves, Metylovice, Kozlovice a já věřím, že dobré jméno školy, které nyní máme, bude časem ještě lepší a vždy se najdou rodiče, kterým se u nás bude líbit. Určitě nás čeká rozsáhlá rekonstrukce budovy – elektroinstalace a odpady budou to nejdůležitější a pokud se při tom povede zasáhnout i do některých citlivých míst budovy (třeba podlahy), bude to dobře. Ve II. NP máme nyní volnou místnost, zde bych ráda zřídila digitální učebnu s interaktivní tabulí a relaxační koutek. Na školní zahradě mi chybí venkovní učebna – zastřešený altán, abychom mohli jít ven i při nepřízni počasí nebo měli úkryt v létě před sluníčkem.
Co byste chtěla na závěr vzkázat rodičům, dětem a obyvatelům obce, kteří školku podporují?
Všem, kteří mě od počátku podporovali velmi děkuji. Protože projev podpory mne podrží v náročných chvílích a znovu se dokáži motivovat a hledat další cesty. Těm, co spatřují nedostatky bych ráda řekla, že je zde prostor komunikovat a hledat cesty ke zlepšení. Jsme otevření nápadům, komunikaci, dotazům a informacím ohledně chodu školy a vzdělávání.
Více novinek
Pochválit
Sdílet
